Krim

Po vzoru minulého týdne jsme se rozhodli v pátek opět vylézt na ňáký ten kopec, tentokrát naše volba padla na Krim. Jde o 1107 metrů vysoký kopec jižně od Ljubljany (jak vidíte, postupně zvyšujeme cíle ;) Měl k němu je autobus 19B, který, jak to už tak bývá zvykem, nejel, resp. jel až z konečné autobusu 19. Ale zjistili jsme to poměrně brzy (není špaté s sebou mít nějakou tu slovinskou informační centrálu alias strategického kamaráda Primože ;) Autobus nás vyhodil u Merkatoru v nějaké dědině poblíž jezera, čehož jsme využili k doplnění chybějících zásob) a vyrazili jsme. Jezero byl spíš takový rybníček, ale vzhledem k našim zkušenostem (Cerknické jezero apod.) nás to vůbec neodradilo.
Celý výstup na Krim měl celkově trvat asi 3 hodiny, nám trval ještě o trochu dýl, protože jsme si udělali ještě odbočku k jeskyni (prosíravě jsem měla s sebou dvě čelovky), kde jsme s Koňárem vlezli kam se dalo, takže jsme se nejen trochu zdrželi, ale též jsme pak byli oba jak čuňata :D


Při výstupu nahoru bylo zataženo, ale jak jsme vylezli, obloha se rozjasnila a otevřel se nám výhled do okolí (akorát některé ty keře by mohli trochu ostříhat). Vyzevlili jsme tam asi hodinku (bylo to příjemné na tom slunku) a pak jsme sestoupili do údolí řeky Iška. Tam je to fakt hezké. Kolem nás projelo ňáké auto, Primož nás upozornil na to, že je zřejmě české a fakt! Mělo dokonce SPZ Zlínského kraje! Takže někdo od nás. Ale nezastavili nám, i když jsme na ně mávali, takže jsme to s Koňárem zhodnotili, že beztak ZZ (zku..... Zlíňáci). Nebo možná viděli, jak jsme s Koňárem zaprasení :D
Každopádně výlet byl fajn. Ale je tu ještě něco, o čem bych se s vámi chtěla podělit ;)
Ve čtvrtek jsem šla s Primožem zas na speleoschůzku, tentokrát jsem vytáhla i Katku, nalákala jsem ji na to, že bude přednáška o Herbalife. A taky že byla (mě na ni Primož lákal už předchozí schůzky, ale nikdy to nevyšlo). A to bylo fakt hodně vtipné. Představte si sklepní jeskyňářskou klubovnu (paní z Herbalife: "Tady to ňák smrdí. No, ještě, že tu budem jen hodinu." Ta paní vypadala hodně podezřele, ovšem ještě podezřeleji vypadal borec v mikině Herbalife) plnou jeskyňářů s lahváčem v ruce, kterým borec vykládá o zdravém životním stylu. Korunu tomu dal jeskyňář zvaný Brko, který má nejmíň 100 kilo a přišel až po začátku přednášky a se slovy "to mě nezajímá" si sedl za přednášejícího. No, byla to prostě groteska jak sviňa :D Nebo, když borec vykládal o tom, jaké do sebe dostáváme jedy, jako např. alkohol, a Sašo si šel před něj otevřít pivo, bo ta věc, o kterou otevírají lahváče, visí uprostřed místnosti. Korunu tomu dal jeskyňář, který ovšem patřil k té herbalifovské skvadře, a který je metalista jak vyšitý (v triku Iron Maiden - The matter of life and death. Měl si ten název skupiny přešít nápisem Herbalife :D), když svým kamarádům řekl, že to používá den a hned je na tom jeho imunitní systém mnohem líp či co. No, prostě prdel no. Akorát, že teďka už nevím, na co se na těch jeskyňářských schůzkách těšit, když hlavní lákadlo už proběhlo :(