Po nějaké té domluvě jsme se sešli nakonec pouze 4 (ale aspoň bylo v autě víc místa), kromě Koňára a mě ještě Slovenka Katka, se kterou jsem už byla v Škocjanu a pak můj kamarád z kolejí slovinský jeskyňář Primož, takže jsme to měli i s průvodcem ;) (S Primožem jsem byla ve čtvrtek na jeskyňářské schůzce. Ta byla celkem vtipná, nejdřív tam nějaké děvče, u něhož bylo těžko určit, zda je spíše punk, či gothic, dealovalo Herbalife, a pak mě pobavil borec v teplákách /další slovinské spojení, které jsem se učila bylo "dobra trenyrka", tzn. dobré tepláky/. Jeskyňáři byli fajn, několik z nich se mnou konverzovalo o tom, jak byli v Krase a tak, a celé to probíhalo u piva. Mezinárodní družba úspěšně navázána ;)
Jak jsme tak jeli,tak jsem si vzpomněla na minulý výlet a na další story alá Hana - informační specialistka, tak jsem si říkala, že co když tam to jezero nebude? Tak jsme se začli vyprávat Primože a ten řekl "There is no lake now." :D
Jeskyně Križna jama je sice za rohem, ale prý se tam člověk dostane jen po předchozí domluvě, takže tento bod výletu též tak úplně nevyšel :D
Pak nás Primož vzal do jakési dědiny s opuštěným zámkem, u které byl i ten pramen, kde to bylo též moc hezké. Ovšem opravdový vrchol výletu nás teprve čekal. Tím byla soutěska Rakov Škocjan. Tu je několik různých krasových jevů jako např. dva přírodní mosty a ze pár obrovských jeskyň. Když není moc vody, což byl i náš případ, dá se vlézt všude a když s sebou máte světlo (což jsme měli), tak se tam dá dobře vyblbnout (akorát jste pak jako prase, ale tak něco za něco). My tam blbnuli asi 3 hodiny, ale Primož nás pak už popoháněl, že nám chce ještě ukázat Predjamski grad. To je hrad propojený s jeskyní. My ho ovšem mohli obhlédnout pouze zvenčí, bo už bylo pozdě, ale říkala jsem si, že příště investuju i do prohlídky, bo by to mohlo být fakt dobré.
Žádné komentáře:
Okomentovat