Můžem začít!

Tož jsu tu! Cesta byla dlouhá a náročná (co že jsem řešila ňákých 40 minut přestupu z EC na jiné EC ve Vídni, ale pak mě rodiče upozornili na to, že v Hranicích mám na přestup z osobáku na rychlík minuty jen 4 a že bych teda rači měla jet dřívějším spojem, což v mém případě znamenalo ve 4:00. Pro jistotu mě sen o tom, že jsem zaspala i ten druhý vlak vzbudil už o půl 3...), ale nakonec jsem v pořádku dorazila. V Ljubljani mě na nádru čekala Koňárova spolužačka Irina, která měla klíče od Koňárova pokoje, kde jsem měla nocovat. Na Koňárových kolejích byl celkem bordel, děcka kouřily na chodbě prakticky před dveřma do Koňárova pokoje a dělaly bordel, tak jsem začala doufat, že dostanu jiný barák (Franta mi onehdá říkal, ať chcu čtyřku). Což se mi naštěstí povedlo a skutečně bydlím na čtverce. Sice ne v buňce (dělaj machry a hajzl maj na chodbě), ale aspoň je tu celkem klid, zatím. Uvidíme, jaká bude první noc. Ale spolubydlící se prej furt učí nebo spí, říkala Španělka, co tu bydlela přede mnou, tak vypadá to, že klidu bude dost ;) Též jsem hned dostala uživatelské jméno a heslo k netu, takže můžem být v kontaktu (samotné nastavení připojení mi však trvalo asi hodinu, ale hana - informační specialistka to nakonec zvládla ;)
Dneska jsem absolvovala první büro trip a ráda bych podotkla, že jak mi každý říkal, že v Ljubljani je všecko blízko, tak si to nemyslím, bo jsem se nachodila dost. Pravda, určitou roli jistě hrál můj orientační smysl (jenom tu blbou Upravnou jednotu jsem hledala asi půl hodiny. Ale do školy už trefím. Akorát chci vyfachčit ňákou zkratku. Zpátky na koleje mám ještě furt problém, ale tak jsu tu teprv den, tak nemůžu chtít žádné zázraky, ne?), každopádně mám v plánu si pořídit kolo. No, každopádně cíl mého prvního büro tripu - bony na jídlo - splněn (registraci k pobytu a předměty si nechávám až na büro trip no. 2, to jsou holt ty priority ;)
Už jsem stihla i ochutnat místní kulturu, bo jsem s Irinou šla do divadla Glej na představení/performance jednoho profesora, co na jejich fakultě učí. Byl to něco jako výklad k vývoji jeho performancí, místy taktéž performance. Sice jsem tomu moc nerozuměla, bo to bylo slovinsky, ale i tak to bylo zajímavé. Malá ochutnávka jeho stylu zde.
O víkendu mám v plánu zkoumat město, takže se brzo můžete těšit na další příspěvek (docent Dohnal se sice těší na další strany bakalářky, ale při pohledu do ISu jsem zjistila, že mi ten seminář přece jen už zapsal, čímž mé předsevzetí dát před koncem semestru (tzn. do neděle) dohromady ještě aspoň stránku pomalu bere za své...)